Pokračujeme v rukodělných podvečerech!

I v novém školním roce jsme navázaly na rukodělné podvečery. Jednou za měsíc se potkáme v klubovně a společně si zkoušíme různé rukodělné techniky. Většinou vybíráme takové, které bychom si chtěly samy vyzkoušet, jen se k tomu člověk sám skoro nikdy nedostane ať už z nedostatku času, nedostupnosti materiálu nebo náročnosti na provedení. Společnými silami se nám ale vždy povede danou techniku vyzkoušet a každý domů odchází s krásným výrobkem.

A to nemluvě o tom, jak si člověk během těchto rukodělných setkání může odpočinout, nenechá se ničím rozptylovat a soustředí se pouze na daný výrobek. Někdy bývá náročné z celé řady možností vybrat tu jednu, kterou vyrobit, ale díky kreativní atmosféře si vždy každý nakonec vybere to, co ho nejvíce oslovilo. 🙂

V září jsme začaly s technikou découpage neboli s ubrouskovou technikou. Na sešity, ramínka a sklenice jsme lepily ubrousky a díky tomu vznikly originální a zároveň praktické výrobky. Z ubrousků jsme oddělily pouze vrchní vrstvu, případně vystřihly požadovaný tvar, přiložily jsme ji na daný předmět, přetřely lepidlem, počkaly, než lepidlo zaschne a tadá – výrobek je na světě. 🙂

V říjnu jsme vytáhly drátky a korálky a další komponenty a pustily jsme se do výroby stromečků, které se dají použít jako těžítka. Vyrobily jsme také několik krásných spon do vlasů. V podstatě šlo o navlékání korálků na drátky a jejich následné proplétání do sebe, aby vznikly jednotlivé větvičky stromku. Ty jsme následně připevnily na kámen nebo právě na sponu do vlasů.

Na listopadovém setkání jsme vyráběly survival náramky z paracordu. Nakonec jsme vsadily na minimalismus a vyrobily si spíše decentní náramky jen s pár uzlíky. Také vzniklo pár náramků i s dalšími kovovými komponenty.

Na posledním setkání před Vánoci a koncem roku jsme si vyzkoušely kaligrafii. Toto setkání bylo trochu specifické v tom, že jsme nepracovaly na žádném konkrétním výrobku, ale spíše jsme zkoušely a trénovaly psaní s brush penem. Brzy jsme zjistily, že základní princip není úplně složitý, ale je potřeba toho napsat takto hodně, než si člověk alespoň trochu tuto techniku osvojí. I tak jsme tyto zkušenosti mohly následně využít při psaní vánočních přání a jmenovek. 🙂

V lednu jsme se pustily do smaltování. U této techniky nebylo zcela jisté, zda se povede, protože smalt se musí zapéct a těžko se odhaduje teplota a čas, aby to fungovalo. Nakonec se ale povedlo na elektrické plotýnce ve víčku od ešusu zapéct řadu přívěsků různých tvarů a lžiček. Na danou věc jsme vždy nasypaly trochu smaltovacího prášku, který jsme pak zapékaly buď najednou nebo i v několika vrstvách. Výrobky se nakonec povedly, jen jsme zjistily, že korálky ve smaltu moc dlouho nevydrží.

Více fotek z jednotlivých setkání si můžete prohlédnout v galerii a my se těšíme na další setkání!