Čtvrtek podle Kristýnky
Dnes jsme se sešli na velikonoční výpravě na Hlavním nádraží v Praze. Když jsem tam přišla, zjistila jsem, že je nás tu hrozně málo. Co se týče vedoucích, přišla čarodějka, Máťa a Ondra. Z dětí přišel jenom mladší bratr Vojty, Tonda a ještě nový kluk v první třídě, který se také jmenoval Ondra a já. V tomto počtu jsme se vydali z nádraží na nástupiště sedm, kde už čekal náš vlak. Honem jsme do něj nastoupili a našli jsme si uvnitř co nejprázdnější kupé, ve kterém byli pouze dva lidé. Vlak se rozjel a jeli jsme na naší zastávku čtyřicet pět minut. Pak jsme vystoupili a na zastávce zase stál náš vlak. Podle mě jsme měli štěstí. Nasedli jsme tedy na něj a jeli asi dvacet minut směrem k Meznu, kde jsme pak vystoupili.
Když jsme se všichni rozhlédli, zjistili jsme, že všude jsou bagry a rypadla a že silnice po pár metrech končí. Ani jsme neviděli tu vesnici, ve které jsme měli být ubytovaní, jelikož byla níž v údolí a tak jsme se dělali legraci, že ji tu ještě vůbec nepostavili. Sešli jsme tedy pak níž do Mezna a přišli k naší ubytovně a potkali jsme u ní Máťu. Dřív to prý byla škola ale kvůli tomu v jakém je stavu se ani nedivím že ji zavřeli. Ještě jsme si dělali legraci, že jediný rozdíl mezi zříceninou a tímhle domem je, že má ještě okna. Bylo to zvenku opravdu ve špatném stavu. Uvnitř byla velká zima a tak jsme tomu začali říkat Česká Sibiř. K večeři jsme měli každý to, co si přinesl z domova a pak jsme si zahráli nějaké deskovky. Po nich jsme šli si vyčistit zuby a jít spát.
Pátek podle Ondry
V pátek jsme ušli 10 km, a po červený. Aby cesta pěkně ubýhala, hráli jsme majáky. Za rybníkem jsme hráli provazovku. Překonat pohybující se provazy byla velká zábava. Jedna dvojice rozvlnila provaz, druhá ho roztočila a to pak bylo docela těžký. Na pasece jsme našli připravené poházené šátky, které jsme měli se zavázanýma očima posbírat. Abych věděl, kde najdu nějaký šátek, navigoval mě Tonda a pak Kristýna. Nejvtipnější bylo, když Kristýna navigovala Tondu, řekla mu: skrč se a hmatej vpravo na zemi.
Sobota podle Tondy
Bílá sobota byla třetí den naší výpravy. Ráno jsme vstávali v osm. K snídani jsme měli rohlík s marmeládou. Poté jsme šli na krátký výlet. Přitom jsme hráli hru sedm. Poté jsme našli OBROVSKOU hromadu proutků. Tak jsme si pár vzali na pomlázku. Poté jsme jeli do chaty. Tam jsme měli oběd. K obědu byl chleba s vajíčkovou pomazánkou. Poté holky barvily vajíčka a kluci pletli pomlázky. Potom už byl večer a my jsme luštili recept na velikonočního beránka. Když jsme ho doluštili, šli jsme péct. Nejdřív jsme oddělili bílek od žloutku. Žloutek jsme dali do cukru a bílek do prázdný mísy. Oboje jsme pořádně zamíchali. Poté jsme do žloutku s cukrem dali 1,5 hrnku mouky a polovinu šlehačky. To jsme poté taky zamíchali. Poté jsme tam dali 1 hrnek mléka. A poté jsme tam dali prášek do pečiva a do toho sníh z rozmíchaného bílku. Poté jsme to DLOOOUHO a POŘÁDNĚ míchali. Poté jsme to nalili do namazané a vysypané formy. Poté jsme to strčili do trouby na 50 minut. Mezi tím jsme si zahráli karetní hru BANG! Potom jsme šli spát a ráno jsme ho měli k snídani.